Parky v Šanghaji, doplněno 8.6.
Soustředil jsem návštěvy parků v Šanghaji pod jeden článek, už začínalo být menu nepřehledné.
Parky v Šanghaji poskytují návštěvníkům úlevu od městského ruchu. Je jich ve městě mnoho, staré i nově vybudované, v různých stylech. Vstup do většiny parků je zdarma, jindy za nízký poplatek několik juanů. Číňané v parcích jsou povětšinou dosti aktivní.
Nejvíce je provozován tanec, s hudbou nebo bez hudby. Není to v pravém slova smyslu evropský tanec, jsou to víceméně krokové variace ve dvojicích. Velmi často řídí dvojice nebo celé skupiny taneční mistr a někdy to vypadá, že trénují na taneční soutěž, jak svůj přednes pilují. Ženy většinou tančí sólo tradiční čínský tanec, často s vějířem. Tančí se od brzkého rána do tmy.
Potom je cvičení Tai Chi, specifické pomalé cvičení. Cvičí početné skupiny s předcvičitelem, nebo jen jednotlivci, s meči nebo bez, viděli jsme i s červenými praporky. Když se na ně dívám, jsem přesvědčen, že já to zkusit tak upadnu, je to o rovnováze těla v různých pozicích často na jedné noze. Cvičení ve skupinách probíhá především ráno, pravděpodobně, než jdou lidé do práce. Přes den cvičí zpravidla důchodci, nebo v poledne úředníci, kteří si odskočili z oběda, většinou mají jeden a půl hodinovou přestávku. Také provozují objímání stromů, jestli to náš současný prezident neokoukal tady. Jde s podstatě o protahování paží, nikoliv jen o pasivní opírání o strom.
Další aktivní činností je hra na tradiční hudební nástroje a zpěv. Je to hezké, sednout si poslouchat.
V parcích je možné vidět také kaligrafické malování znaků. Většinou muži, přinesou si džbán s vodou a kaligrafický štětec a na asfaltových chodnících si procvičují nekonečné sloupce kaligarfických znaků. Nádherné.
Rozšířené je pouštění draků. Je to specifická zábava mužů, která prý uklidňuje a člověk získává sílu a jistotu z větru, který nese draka. Draci jsou velká monstra na několika stech metrech lanka na speciálním navijáku.
Děti jsou v parku všude, s maminkou, s babičkou, skupinky s vychovateli nebo učiteli. Jsou pro ně často instalována dětská zábavná zařízení.
V 98 parcích v Šanghaji je dostupné WiFi. Stačí se přihlásit svým telefonním číslem, vzápětí přijde na SMS heslo a dvě hodiny připojení na internet je zdarma. Ale já si myslím, že lepší relax je poslouchat ptáky.
Fuxing Park
Je to malý park o rozloze pouhých 10 ha a leží v bývalé francouzské koncesi. Založen byl po roce 1900 ve francozském stylu. Během francouzské okupace zde bylo vojenské ležení, po Francouzích zde byli Japonci a tak změnil několikrát název. Když získala kontrolu nad pozemky Čína, dostal název Fuxing Park.
Je zde jezírko s altánem, další altány vyzívající k posezení, velká louka pro hry a pouštění draků. Část s vodotryskem připomíná původní ráz francouzské ho parku. Každé ráno se park zaplní cvičícími, tančícimi a běhajícími obyvateli tohoto okresu.
People's Park
Je neděle a my jedeme metrem linkou číslo 2 na People's Park (Lidový park). O víkendu tam probíhá seznamovací a nabídková prezentace zájemců o sňatek. Jsou tam se stolečkama seznamovací agentury a také rodiče, nebo rodinní dohazovači, kteří nabízejí své děti a také sami lidé si dávají nabídky k sňatku. Většinou jsou to mladí lidé, ale i starší, viděli jsme i padesátiletého pána, tedy fotce. Nabídky jsou na listech papíru, někdy s fotkou, vždycky s telefonem a s popisem toho člověka. Škoda, že tomu nerozumíme, bylo by to zajímavé si něco přečíst.
Zájemce o seznámení. Stovky a stovky nabídek.
Se stolkami jsou tady seznamovací agentury. Další a další nabídky jsou soukromé, za každé místo se platí 3,5 juanu.
Pak je poměrně rozlehlý, lidé provozují různou zájmovou činnost. V jednom místě jsou kamenné stolky a místo je vyhrazené pro hry, hrají o peníze, jinde je to zakázáno.
Malé děti nosí kalhoty s rozparkem v rozkroku a když potřebují udělat potřebu, tak přidřepnou a je to, všude jsou mraky zametačů, všude je totálně čisto, ne jako u nás.
Jinde seděl muzikant s tradičním čínským hudebním nástrojem a paní zpívala.
Tento čínský hudební nástroj je taková dřevěná "konzerva" s krkem bez pražců a dvěma strunami, mezi nimi je prostrčený šmicec a nakroucením šmičce vrzal muzikant o obě struny a nástroj vydával naříkavé kvílivé tóny. Paní zpívala sice melodicky, ale také dost naříkavě, i když se oba dobře bavili a smáli se.
V parku je také mnoho atrakcí, tady je např. rotující kyvadlo, na konci je věnec lidí a ten se s nimi ještě točí. Člověku je zle jenom z podívání.
Yuyuan Garden
Jedna z hlavních památek v Šanghaji je Yuyuan Garden. Je to klasická zahrada, která byla dostavěna v roce 1577 bohatým úředníkem Pan Yunduan Dynastie Ming. Během poslední dynastie zahrada chátrala s úpadkem rodiny Pan. V roce 1760 ji koupili bohatí obchodníci, kteří 20 let rekonstruovali všechny stavby. Tehdy vznikly obchodní pavilony a restaurační pavilony. Během opiové války byla zahrada značně poškozena.
Podle pětiletého restauračního plánu začala v roce 1956 velká obnova a v roce 1961 byla otevřena veřejnosti.
Zahrada je obrovská, 20000 metrů2. Jsou v ní pavilony obchodní, restaurace a čajovny, rybníky, skalky, kláštery . . .
Zajímavostí je například klikatý "zikzak" most, který měl ztížit útok nepřítele a zabránit duchům vniknout přes most.
Century Park
Jedeme metrem z domu linkou číslo 2, jedenáct stanic přímo k Century Parku, asi 35 km. Park je nazýván plícemi Pudongu (okres Šanghaje). Je opravdu velký, jsou zde divadelní podia, rozlehlé jezero s půjčováním elektročlunů, upravené cesty kolem jezera i mimo, na kterých se lze projíždět na půjčených tandemových kolech, nebo čtyřkolkách, sednou si na trávník a odpočívat. Restaurace, kavárny, stánky s občerstvením nechybí. A takě, jako v celém městě, jsou zde dobře rozmístěné toalety. Tím si v Šanghaji u mně našplhali, WC jsou všude po ruce, na ulicích, v metru, v parcích, v obchodních centrech, jsou vždy dobře označené, kvalitní a čisté a nikde se samozřejmě neplatí.
Velké jezero s lanovým mostem, čtyřkolka, bambusový háj.
