A jsme v Šanghaji
Přistáli jsme na Mezinárodním letišti Pudong Sanghai. Je obrovské, jen výdejových oválných pásů zavazadel je třináct.
Nějak jsme se nemohli vymotat, před sedmou jsme už bloudili s kuframa s Ilonou po obrovské hale a nemohli jsme najít cestu ven. Šli jsme na záchod a mezitím všichni byli pryč. Nějakého zřízence jsem se pokusil zeptat, ale nerozuměl mi ani slovo a neurčitě mávnul rukou někam do prostoru. Takže pokus o první komunikaci s číňanem dopadl špatně. Hala byla asi tak 50 x 70 metrů. No nakonec jsme to našli a za bránou už nás vítali s transparentem a rumem. Jinak málo lidí, je ještě brzo, jen v metru jedou lidi do práce.
Z letiště jedeme rychlodráhou Magdlev. Vlak jede na magnetickém polštáři, asi centimetr nad betonem. Rychlost je úctyhodná, jezdí 430 km / hodinu, ale jen tři hodiny dopoledne a odpoledne, nevím, jestli kvůli spotřebě proudu či co. Jinak jede 300 km / hodinu a tou jsme jeli my. A potom ještě metrem. V metru byl samý číňan, no jo jak jinak, jsme v Šanghaji.
Po vystoupení z metra hned u domu, kde budeme bydlet, se tančí. Prý se tady tančí každý den, ráno i večer, také cvičí a pořádají různé akce, V každé čtvrti jsou takové prostory. Tady je veliký park, který je momentálně v rekonstrukci a tak se všechny akce odehrávají na place.
Pohled na tančící páry ze 33 patra a první pohled z balkónu.
